Případ Anička ve stínu mediální manipulace
Ve vynikajícím článku Filipa Rožáneka
„Případ Anička: O vině a trestu rozhodla média“ je pěkně rozpitván případ Anička ve kterém o vině a trestu rozhodla mediální hysterie, přiživovaná úniky z vyšetřovacího spisu. Filip nás vítá ve světě, kde se hraje o prodaný náklad, sledovanost – a taky o život.
Článek je velmi dobře zpracován, obsahuje spousty faktů, data jsou chronologicky řazena a autor si s ním dal evidentně hodně práce.
Rada na závěr: Naleznete-li volně ležící batoh, vemte nohy na ramena a utíkejte pryř co vám budou síly stačit.
Článek naleznete na: http://rozanek.posterous.com/jak-media-rozhodla-o-vine-a-trestu
Genetické stopy na šatech Aničky (nevíme jaké) vypovídají o tom, že Otakar měl kontakt s jejími šaty, ne o tom, že ji zabil.
Třeba ji našel mrtvou a kdovíco s ní prováděl, třeba ji našel mrtvou a jako protřelý kriminálník ji raději zakopal, třeba jí chtěl „jen“ ukrást klíče a zabil ji nešťastnou náhodou……… víme že nic nevíme.
A ta jeho sebevražda nevypovídá už vůbec o ničem.
Dlouho (a asi marně) jsem se snažil vysvětlit vlastní mámě, že analýza DNA není nic jiného než nový důkazní prostředek podobně jako ve své době třeba otisky prstů, že to není prostředek, který prokazuje vinu, ale jen některé dílčí skutkové okolnosti, které mohou spoluutvářet celkový skutkový obraz a být tak podkladem k právním závěrům o vině.
Na mou matku to bylo moc abstraktní, takže se asi drží – máme DNA = máme pachatele.
tak nak ten link je nedostupny ?