Soud s Timošenkovou versus zlynčování Kaddáfího očima našich politiků.

Muammar Kaddáfí

Soud s Timošenkovou versus zlynčování Kaddáfího očima našich politiků.

Na Ukrajině byla odsouzena bývalá premiérka za kriminální čin. Byla odsouzena podle zákonů, které platily i za její vlády, která skončila na základě výsledku demokratických voleb. Timošenková měla advokáty. Soudní jednání bylo veřejné, měly na ně přístup média opoziční i zahraniční.

Soud vyvolal u našich politiků vlnu nevole. Ukrajině začali vyhrožovat sankcemi. Začali vyhrožovat dokonce konkrétním lidem, kteří se soudu účastnili, protože to byla jejich pracovní povinnost.

V Libyi byl zavražděn její bývalý vládce, který o svou funkci přišel ozbrojeným povstáním. Muammar Kaddáfí byl při zatčení zlynčován a poté zastřelen – bez soudu. Zastřelen byl i jeho syn. Jejich těla byly zhanobeny a obnažené veřejně vystaveny. Zvrhlí šílenci si mrtvoly fotili mobilními telefony.

Tuhle akci naši politici přímo podporovali, prostřednictvím NATO, jehož jsme členy poskytli leteckou asistenci při zatýkání a následné Kaddafiho vraždě.

Dost zvrhlá je i skutečnost, jak se pachatelé svým barbarským činem chlubí. Přemýšlím nad srovnáním, ale nic mě nenapadá.
Ani nacisti, ani komunisté za Stalina se tak nechovali.

Bezpáteřnost a amorálnost našich politiku je pěkně viditelná když se na oba „akty spravedlnosti“ podíváte pěkně vedla sebe a porovnáte co se vlastně stalo a jak naši papaláši reagovali.

Máslo na hlavě ale namají pouze Nečas a spol. K zabití Kaddáfiho například před 2 dny veřejně vyzývala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Nevím jak v USA, ale v ČR je podněcování k trestnému činu trestné.

About Honza Mikola