Usáma bin Ládin

Usáma bin Ládin, přesněji Usáma bin Muhammad bin Ládin (10. března 1957 Rijád, Saúdská Arábie – 1. května 2011 Abbottábád, Pákistán), byl člen prominentní saúdskoarabské rodiny bin Ládinů a jeden ze zakladatelů teroristické organizace al-Káida. Byl hledán pro spojení s útoky na velvyslanectví v Dar es Salaamu, Keni, Nairobi a Tanzanii ze 7. srpna 1998, které zabily více než 200 lidí. Je podezírán z podílu na mnoha dalších útocích po celém světě.

Jako mudžáhid bojoval Usama bin Ládin s podporou USA proti sovětské invazi do Afghánistánu. USA ho obvinily z inspirace a podpory útoků proti americkým občanům, zejména se jedná o teroristické útoky 11. září 2001. V prvním rozhovoru pro pákistánské noviny z 28. září 2001 popřel zapletení do útoků i to, že by o nich věděl, a obvinil americkou vládu z podpory Izraele a útisku Palestinců. Ve své první videonahrávce po 11. září z 7. října 2001 tvrdil, že „zničením, díky Bohu, nejvěhlasnější budovy byla Amerika zasažena Alláhem v nejzranitelnějším bodě“. Později publikoval nahrávky, na kterých se k útokům přiznává mnohem otevřeněji. Za útoky z 11. září nebyl nikdy oficiálně obviněn. V červenci 2007 vyhlásil senát USA odměnu 50 milionů amerických dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení. Od roku 1994 byl bez státní příslušnosti.

Život Usámy bin Ládina

Usáma se narodil roku 1957 (bývá udáván i rok 1955) v bohaté rodině v Saúdské Arábii. Jeho otec byl Jemenec a matka Syřanka. Během studií se stal členem Muslimského bratrstva. Poté, co sovětská vojska v roce 1979 podnikla invazi do Afghánistánu, se Usáma odebral do Pákistánu, odkud finančně a materiálně podporoval afghánské mudžáhidy bojující proti sovětské okupaci. Při svých aktivitách využíval značného majetku, který zdědil po svém otci, stavebním podnikateli.

V roce 1984 zakládá Abdalláh Azzam, palestinský muslimský radikál z Jordánska, v pákistánském hraničním městě Péšávaru základnu zvanou Maktabu l-chidamat, kde jsou soustředěni příznivci mudžáhidů. Maktabu l-chidamat je z převážné části financována Azzamovým přítelem Usámou bin Ládinem.

Působení v Afghánistánu

Ve stejné době bin Ládin s Azzamem odcházejí do Afghánistánu, na území držené mudžáhidy – v příštích letech se bin Ládin zdržuje převážně právě zde. V roce 1986 bin Ládin zakládá na afghánském území nedaleko pákistánských hranic výcvikový tábor nazvaný Masadda, tj. „Lví hrad“, kde jsou soustředěni a cvičeni muslimští bojovníci z mnoha arabských zemí, především z Jemenu, Egypta, Alžírska a Saúdské Arábie.

V roce 1988 bin Ládin, poprvé nezávisle na Azzamovi, zakládá v Afghánistánu vlastní centrálu džihádu (svaté války) – ta nese název al-Káida, tj. „Základna“ a stává se postupně koordinačním centrem bin Ládinových teroristických aktivit rozšířených do celého světa.

Návrat do Saúdské Arábie

V roce 1989 se bin Ládin vrací do rodné Saúdské Arábie, kde začíná opět pracovat v rodinném podniku, ve stejném roce je spáchán neznámými útočníky úspěšný atentát na Abdalláha Azzama. Po přepadení Kuvajtu Irákem v roce 1990 Usáma bin Ládin navrhl Saúdské Arábii vytvoření dobrovolnické armády na její obranu. Saúdská vláda to však odmítla. Usáma a jeho přívrženci byli údajně šokování souhlasem vlády v Rijádu s rozmístěním amerických vojsk v zemi a začali zpochybňovat legitimitu saúdskoarabské královské rodiny jako strážců muslimských svatých měst Mekka a Medina.

V roce 1991 byl ze Saúdské Arábie vypovězen za protivládní činnost. Přesunul se do Súdánu, kde podporoval místní islámskou vládu. V té době za své hlavní nepřátele začal považovat USA a saúdský režim. Jeho organizace al-Káida začala navazovat těsnou spolupráci s řadou uskupení islámských fundamentalistů.

Od počátku konfliktu v bývalé Jugoslávii se al-Kaida zapojila i do těchto bojů nejprve na straně bosenských sil, později cvičila a vyzbrojovala část jednotek Kosovské osvobozenecké armády v Kosovu a Národní osvobozenecké armády v Makedonii. Al-Kaida je podezřelá mimo jiných útoků také z výbuchu bomby v podzemní garáži Světového obchodního centra v New Yorku, dále z útoku na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu, Keni, Nairobi a Tanzanii ze 7. srpna 1998.

Po útocích na svá velvyslanectví zaútočily USA raketami na údajnou základnu al-Káida v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu, která podle americké administratívy vyráběla chemické zbraně. Vláda v Chartúmu pod americkým tlakem Usámu vypověděla. Usáma nalezl útočiště v Afghánistánu, kde spolupracoval s fundamentalistickým islámským režimem Talibů.

V roce 2000 došlo v Jemenu k útoku na americký torpédoborec USS Cole, z jehož přípravy je rovněž podezřelá al-Káida. Od 4. do 14. července 2001 (tedy v době, kdy již byl mezinárodně hledaným teroristou) se Usáma bin Ládin léčil v americké nemocnici v Dubaji, kde byl navštíven členy své rodiny, význačnými představiteli Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a tamním agentem CIA. Podle výpovědi překladatelky pro FBI, Sibel Edmondsové, před národní komisí pro teroristické útoky na Spojené státy, Usáma bin Ládin pracoval pro USA až do samotného 11. září. Účelem této spolupráce bylo získat kontrolu nad Střední Asií, jejími zásobami energetických surovin (viz též Transafghánský plynovod) a zbraňovými trhy.

11. září 2001

Po útoku na budovy Světového obchodního centra a na Pentagon 11. září 2001 označila americká vláda bin Ládina za organizátora celé akce. Spojení bin Ládina s útoky z 11. září proběhlo velice rychle: ještě ten samý den hlavní americká média spekulovala o možnosti jeho zapletení; a podle výpovědi předsedy zpravodajského výboru Senátu Davida Borena, tehdejší šéf CIA, George Tenet, v okamžiku, kdy se (v jeho přítomnosti) dověděl, že Světové obchodní středisko bylo „napadeno“, zareagoval slovy: „Víte, toto má všude na sobě otisky bin Ládina“.  Colin Powell den po útocích zahájil rozhovory s Pákistánem s perspektivou jej USA předat.

V průběhu přelomu září a října 2001 Spojené státy žádaly po Tálibánu vydání bin Ládina z Afghánistánu, ve kterém v tu dobu přebýval. 28. září byl zveřejněn rozhovor s Usámou bin Ládinem, ve kterém prohlásil, že do útoků z 11. září nebyl zapleten. Tálibán chtěl důkazy, které by bin Ládina z útoků z 11. září usvědčovaly, a možnost, aby byl souzen podle práva šaríja. Spojené státy nebyly schopny nebo ochotny tyto důkazy dodat. Po neúspěšných jednání Spojené státy spolu s vojsky tzv. Severní koalice (resp. mezinárodně uznávané afgánské vlády) na Taliban zaútočily (nejdříve vzdušnými nálety, až poté poté pozemními vojsky). Nálety trvaly cca týden a měly na svědomí desítky lidských životů z řad civilistů. Tálibán v té době žádal, aby nálety ustaly a 14. října 2001 změnil své stanovisko a byl ochotný započít jednání o vydání Bin Ládina, což ale George W. Bush odmítl. Severní koalice následně tamní režim Talibánu vytlačila z hlavního města a většiny území země s výjimkou horských a pohraničních oblastí.

Usáma bin Ládin nebyl do května 2011 dopaden. Jeho místo pobytu bylo neznámé a nebylo ani zcela jisté, zda žije. Předpokládalo se, že by se mohl skrývat v afgánských či pákistánských horách. Od pádu vlády Talibánu se objevilo několik magnetofonových nahrávek s jeho hlasem, jejichž pravost potvrdili i odborníci  (i když zůstává nejasné, kdy byly pořízeny).

Organizace al-Káida se přihlásila k některým dalším teroristickým útokům, například k výbuchům v egyptských hotelech na Sinaji 7. října 2004, již ovšem není jasné, jaký faktický vliv na její chod Usáma bin Ládin má. FBI jej dlouhodobě uvádí na seznamu nejhledanějších osob; na jeho dopadení vypsaly americké úřady odměnu 25 milionů dolarů, která byla v roce 2007 zvýšena na dvojnásobek (další dva miliony dolarů nabízejí profesní sdružení pilotů.) Podle oficiálních stránek FBI byl Usama bin Ladin hledán kvůli bombovému atentátu proti americkým velvyslanectvím v Keni a Tanzanii a podezřelí dalších teroristických po celém světě. Podle oficiálního vyjádření FBI„nebyly nalezeny přímé důkazy spojující bin Ládina s útoky z 11. září 2001“.

Videonahrávky s bin Ládinem

• videonahrávka z 13. prosince 2001; nalezena americkými jednotkami v Afghánistánu (blíže nespecifikováno). Usáma bin Ládin na ní přijímá zodpovědnost za útoky z 11. září 2001.
• audionahrávka z 13. listopadu 2002
• videonahrávka z 30. října 2004
• videonahrávka z 4. srpna a 15. prosince 2005

V prosinci roku 2007 poskytl bývalý italský prezident Francesco Cossiga rozhovor italskému Corriere Della Sera rozhovor, v němž mimo jiné řekl, že kazeta, v níž se Usáma bin Ládin přiznává k útokům 11. září 2001, byla vytvořena v milánských studiích Mediaset.

Spekulace o smrti bin Ládina

Od prosince 2001 se v amerických a britských médiích (Fox News, New York Times, Mirror UK , The Telegraph a CNN) objevují zprávy o zhoršení bin Ládinova zdravotního stavu v souvislosti s komplikacemi močových cest a selhání ledvin, na které v minulosti trpěl a na léčbu čehož neměl dostatečné podmínky. Ve stejné době arabský list An Arab News zveřejňuje jeho údajnou závěť. 26. prosince 2001 egyptský deník al-Wafd konstatuje bin Ládinovu smrt (zemřít měl přirozenou nenásilnou smrtí, na několik zdravotních příčin) s odkazem na vysoce postaveného činovníka Tálibánu. Zmiňuje se dokonce o bin Ládinově pohřbu, jež se měl odehrát v Tora Bora dne 16. prosince 2001. (Tálib dodal, že je nepravděpodobné, že by americké síly kdy byly schopny jeho tělo najít.) O bin Ládinově smrti informuje the Pakistani Observer, z něhož později cituje americká FOX News. Zprávu posléze tlumočí britské DailyUK, americký New York Times V průběhu roku 2002 se k pravděpodobné bin Ládinově smrti přiklonil pákistánský prezident Parvíz Mušaraf afghánský prezident Hamíd Karzáí, představitelé Tálibánu i členové administrativy prezidenta G. W. Bushe a zpravodajské složky jako rozvědka Saúdské Arábie a Francie, dále americká FBI, CIA či izraelský Mossad. V roce 2009 se k smrti bin Ládina přiklonil pákistánský prezident Asíf Alí Zardárí; bin Ládinovu smrt jako fakt konstatovala i bývalá pákistánská premiérka, Bénazír Bhuttová, v jednom z interview pro BBC z 2. listopadu 2007 (7 týdnů před tím, než na ni byl spáchán atentát). Moderátor na tuto okolnost nezareagoval a BBC zmínku o bin Ládinovi vystřihla.

Smrt Usámy bin Ládina

Dne 1. května 2011 východoamerického letního času UTC-4 (2. května pákistánského času UTC+5) oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu televizní stanice CNN, že byl bin Ládin zabit týmem zvláštních amerických sil při cílené operaci ve svém velkém luxusním domě u Abbottábádu, ležícím v blízkosti pákistánské vojenské akademie,  asi sto kilometrů severně od pákistánské metropole Islámábádu. Informaci potvrdil nejmenovaný vysoce postavený představitel pákistánské rozvědky. Celá přestřelka v luxusní rezidenci trvala 40 minut. Při akci, na které spolupracoval tým zvláštních tajných amerických sil spolu s pákistánskou rozvědkou, byl Usáma bin Ládin střelen do hlavy. Na internetu se objevila i jeho fotografie těsně po smrtelném zranění, ovšem zanedlouho byla označena jako nevěrohodná. Skutečnou fotografii se zatím USA bojí zveřejnit, aby tím nepobouřili muslimy. Během útoku zemřelo také několik členů Ládinovy rodiny včetně jeho nejstaršího syna. Jeho manželka, která měla být údajně také při přestřelce zastřelena, však přežila. Žádný Američan nebyl údajně při přísně tajné operaci zabit ani zraněn.

Američtí představitelé po události prohlásili, že v souladu s islámskými tradicemi byl bin Ládin pohřben do 24 hodin od smrti, a že z obavy, aby se z jeho hrobu nestalo poutní místo islámských radikálů, se tak stalo pohřbem do Arabského moře[52] z letadlové lodi USS Carl Vinson. Toto odsoudili někteří islámští duchovní s poukazem na to, že muslim může být do moře pohřben pouze tehdy, pokud se na něm v době smrti nachází a neexistuje reálná možnost, že by jeho tělo mohlo být do 24 hodin dopraveno na pevninu.

Smrt bin Ládina byla dodatečně potvrzena al-Káidou v prohlášení, které bylo uveřejněno 6. května. V prohlášení pohrozila al-Káida odplatou proti americkým cílům, a také vyzvala Pakistánce k protivládnímu povstání. Zároveň bylo slíbeno zveřejnění audionahrávek Usámy bin Ládina, které nahrál týden před svou smrtí.

Smrti Usámy bin Ládina začali zneužívat autoři počítačových virů. Nejprve se zavirované stránky objevovaly ve vyhledávačích Google a Bing. Později se začaly šířit v diskusích a e-mailem. Jedna z hrozeb například vyžadovala po uživateli, aby pro přehrání videa stáhnul zásuvný modul s názvem XvidSetup.exe. Ve skutečnosti se jednalo o adware Win32/Adware.HotBar.H. Další autoři virů zneužili službu vyhledávače obrázků Google Images. Zájemce o obrázky mrtvého teroristy byl odkázán na stránku s nabídkou falešného antivirového programu „Best Antivirus 2011“.

Důsledky smrti bin Ládina

Vzhledem k smrti Usámy bin Ládina vyhrožují jeho příznivci ještě horším útokem než 11. září 2001.

Tento článek je testovacím textem nové šablony a je převzat z wikipedia.org.